mapa

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1
Drobečková navigace

Úvod > Obec > Historie > Mlčící hrady údolí Zlatého potoka

Mlčící hrady údolí Zlatého potoka

Soustava hradů

Frymburk je nejznámnější a nejlépe zachovalou hradní zříceninou severní části orlického podhůří, není však hradem nejstarším. Podél toku Zlatého potoka se zachovaly pozůstatky soustavy starších hradů, v linii předpokládané kladsko - bystřické obchodní stezky. Zůstaly jen obrysy hradišť na ostrožnách nad potokem, v písemných pramenech o nich není ani zmínka. Tím spíše si klademe několik otázek:
Kdy a proč byly hrady založeny, jaký měly smysl a k čemu sloužily, kdy, jak a proč hrady zanikly, komu patřily a jak se jmenovaly?

První z řetězu hradů byly nejníže položené Chábory, dnes již zbytky hradu téměř zanikly lomem. Dále proti proudu Zlatého potoka to byla Skalka, kde i v pozdějších dobách stávala tvrz. Další menší hrádek stával na západním okraji dnešní vesnice Kamenice. Kounovský hrad býval nad soutokem Zlatého a Hluckého potoka, dílo času téměř zcela zahladilo jeho nadzemní zbytky. Hlucký hrad stával asi půl kilometru proti proudu potoka a byl vystavěn na ostrožně nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka.

Hrad Dobřany

Nejzajímavějším a největším hradem této soustavy jsou bezesporu Dobřany. Tento hrad o délce přes 250 metrů byl vybudován na protáhlé ostrožně nad soutokem Zlatého a Dobřanského potoka. Nachází se asi půl kilometru západně od obce, za dnešním autokrosovým závodištěm.
Hrad Dobřany

Směrem od náhorní planiny přicházíme na předhradí, za kterým býval velký příkop (32 metrů široký a 18 metrů hluboký) ve skále tesaný, který odděloval vlastní jádro hradu od předhradí. Předhradí bylo na západní straně ukončeno skalisky.

V čele vlastního hradu stála věž o průměru asi 12 metrů obtočená hradební zdí, chránící jádro stavby. Pod touto hradbou směrem do příkopu byla podkovovitá bašta. Hradní jádro se západně od věže snižovalo na úroveň paláce, který byl zapojen do severní strany obvodové hradby. Palác byl obdélníkového tvaru 30 x 12 metrů ve směru východ - západ. Na jižní straně paláce byl přistavěn další objekt, v kterém byla studna. Stavba této části hradu zabírala celý podvěžní prostor, nezastavěná zůstala jen část při jižní straně obvodové zdi, kde bylo schodiště na hradební ochoz. 

Na západní straně paláce terén klesá na třetí úroveň, kde bylo horní nádvoří. Toto mělo tvar lichoběžníku, délka 52 a šířka 16 metrů, bylo opevněno dvěma valy 6 metrů širokými a 2 - 3 metry vysokými. Severní byl dlouhý 32 a jižní 48 metrů.

Pod horním nádvořím směrem západním terén prudce klesal na další plošinu a zde stálo dolní nádvoří. Bylo tvaru protáhlého obdélníku 70 x 20 metrů. Toto podhradí mělo vlastní opevnění napojené na jižní straně na val. Zde byla situována brána chránící přístup do dolního nádvoří a přístup do celého hradu.

Kladská stezka

Dobřanský hrad plnil poslání strážního hradu na zmíněné kladské stezce. Byl přístupný odspoda ze stezky. Na dolním nádvoří nacházely pocestní i kupecké karavany útočiště a ochranu. Zde se mohly občerstvit před další cestou, aniž by přišli do styku s hradním pánem ve vnitřním hradu. Za všechny poskytnuté služby se vymáhaly poplatky. Hrady strážily stezku a stezka živila hrady.

Stezka procházela dnem údolí, které bylo nejsnáze průchodné a začínala od hradu Opočno podél Zlatého potoka k Cháborám a Skalce. Zde se cesta zkrátila k Dobrému a pokračovalo se ke Kamenici a Kounovu. Tady se stezka dělila, hlavním tahem na Dobřany, Sedloňov a přes Olešnické sedlo dále na Kladsko. Druhá část stezky přes Hluky napojovala na Plasnicích na hlavní spojnici od Deštného k Sedloňovu.

Hrad Frymburk

Nic nenasvědčuje tomu, že by tyto hrady zanikly násilně, spíše byly opuštěny v období velké přemyslovské kolonisace, kdy se začalo území osídlovat. Přestaly plnit svůj účel a nemohly se dále uživit. Celé toto horské území zabral nově vybudovaný hrad Frymburk.