Měšťanská škola

Opis zápisu z Obecní kroniky obce Dobřany, strana 34 - 35. Zápis provedl kronikář obce (prvý), p. František Hrubant, farář v Dobřanech

Rok 1930

Náš chudý horský kraj postrádal pro své děti vyššího vzdělání. Příčiny byly jednak velká chudoba rodičů, kteří by těžko nesli velký náklad na studie svých dítek v cizině, jednak přílišná vzdálenost a neschůdné cesty, zvláště v zimě do měst, kde tyto vyšší školy jsou.

Tento citelný nedostatek byl znám školním úřadům osvobozeného státu a hlavně v ministerstvu vyučování a národní osvěty, velikému příteli českého lidu na horských pomezích Čech, sekčnímu šéfovi v odboru menšinových škol Fr. Mlčochovi. Na jeho nařízení vykonal menšinový inspektor p. ředitel Kouba z Trutnova, také obětavý příznivec a zastánce menšinových škol, úřední šetření počátkem prosince (9.12.1929), kde by mohla býti co nejvýhodněji zřízena nová česká menšinová měšťanská škola pro dítky z Orlických hor, to je, aby plně vyhovovala svému pohraničnímu poslání. Byla navržena tři místa: Dobřany, Kounov a Bystré. Svému poslání, jak v ohledu národnostním tak školním, nejlépe vyhovovaly Dobřany.

Jakmile přišla první zpráva o tomto významném a kulturním kroku do zdejší obce, nastalo všeobecné nadšení a živý zájem o věc. Místní odbor NJS (národní jednota severočeská) podnikl prvé kroky k uskutečnění tohoto návrhu. Jednomyslně byl zvolen mluvčím NJS její předseda p. František Hrubant a ten s náměstkem starosty Adolfem Krulichem zajel do Trutnova k menšinovému inspektorovi, kde zajistil jménem obce prozatimní umístění školních učeben nové menšinové měšťanské školy v Dobřanech.

Druhého dne 17. prosince zajel předseda sám do Prahy. V ministerstvu vyučování a národní osvěty přímo vyjednával s p. sekčním šéfem Fr. Mlčochem. Vyložil mu nutnost a důležitost této školy. Připomenul historickou cenu dobřanské fary z dob našeho národního probuzení - dobu působení zdejšího lokalisty Dr. Josefa Liboslava Zieglera. Vylíčil národnostní poměry okolí Dobřan, zajistil dostatečný počet žactva, umístění učeben, ubytování učitelů a tak přesvědčivě obhájil své postavení jako zástupce NJS, že jmenovaný šéf menšinových škol rukou dáním jej ujistil, že měšťanka ta co nejdříve na Dobřanech zřízena bude.

P. šéf slibu svému čestně dostál a již druhého dne, t.j. 18. prosince 1929, předložil návrh na své zřízení menšinové měšťanské školy v Dobřanech u p. ministra vyučování Dr. Jaromíra Dererera. Návrh téhož dne podepsán a hned vyrozumněn menšinový inspektor v Trutnově, aby vše co je třeba k okamžitému otevření I. ročníku měšťanky provedl. Tato zpráva, která byla potvrzena telegramem poslaným zdejšímu farnímu úřadu p. okresním tajemníkem NJS z Hradce Králové, Turkem 31.12.1929, vyvolala na Dobřanech velikou radost a nadšení.

(potud vlastnoruční zápis p. Fr. Hrubanta)

Dne 3. února 1931 zemřel dosavadní kronikář a vedením kroniky byl pověřen obecním zastupitelstvem Rudolf Rožec, ředitel zdejší měšťanské školy. Následující zápis je opisem připravovaného konceptu (zapsaným p. farářem Hrubantem - pozn. opisovatele):

"Za to v sousední obci Bystré vzbudilo závist a zlobu. Bysterští kdysi ucházeli se o měšťanskou školu, ale liknavostí svých předáků vše zaspali a ač byla jim již dříve před Novým Hrádkem tato škola nabízena, o ní nestáli. Teprve úspěch Dobřan je probudil. Na radu jistého školního odborníka a svého příznivce vypravila se pětičlenná delegace doprovázená týmž pánem do Prahy, také do ministerstva, aby zmařila nařízení p. sekč. šéfa Mlčocha. Ale i tentokráte - bohu díky - deputace opět zaspala, přišla pozdě. Tento neúspěch je přiměl, že 11. ledna si přivstali a dostavili se, jako devítičlenná deputace, opět se svým patronem do Dobřan k úřednímu šetření o vhodných místnostech pro novou školu. Přišli bez pozvání a jak se později ukázalo a jak se někteří sami doznali, nevěděli proč. Tím byla jejich nesousedská závist posilovaná školním odborníkem po zásluze přibita na pranýř a odsouzena. V široké veřejnosti odsouzeny všemi politickými stranami a jejich časopisy, paličské články v novinách proti dobřanské škole, které bohužel psal učitel J. Prošek z Bystré v agrárním listě "Pokroku".

Škola byla otevřena dne 20. ledna 1930. Počet žactva, 29 žáků z obcí Bystré - Doly 1, Dobřany 9, Kounov - Hluky 3, Kounov - Rozkoš 1, Plasnice 1, Nedvězí 5, Sedloňov 3, Sněžné 3, Šediviny 3.
První učitelé: ředitel Václav Poláček, def. odb. uč. v Úpici, odb. učitel Dr. František Bacík, kand. prof. Ženské ruční práce vyučovala Marie Nehybová, uč. ženských ručních prací při zdejší škole obecné a římskokatolické náboženství vyučoval p. Fr. Hrubant. 

Na věčnou paměť budiž zde konstatováno, že za menšinovou školu v Dobřanech šly všechny politické strany svorně pod heslem: "Pravda vítězí". A zvítězila. Čím? Svorným postupem, neohrožeností svého zástupce a spravedlností menšinového odboru školského. Těm budiž dík za to, že dětem horských chudých tkalců dostalo se stejného práva na vyšší vzdělání, jako dětem v bohatých úrodných krajích.

Společný postup oslaven pak 15. února přátelským plesem. Účast byla ohromná z celého širého okolí. Dostavil se i p. Václav Pozdílek, poslanec republikánské strany, doprovázen jsa svým sekretářem. Svoji milou přítomností nejlépe dosvědčil, že i největší strana našeho státu staví se plně za novou měšťanskou školu v Dobřanech."

Tím zápis končí. Doplňuji jej pouze tím, že škola zřízena jest jako měšťanská škola v Šedivinách se sídlem v Dobřanech. Není tedy dosud jisté, že škola bude trvale umístěna ve zdejší obci. Jelikož však podmínky pro život a rozvoj školy jsou ve zdejší obci příznivé a škola jest, byť provizorně umístěna v Dobřanech, možno počítati s trvalým umístěním školy v naší obci. Přání toto může však býti uskutečněno jen svornou snahou a prací všech.

Opis z Obecní kroniky, str. 36 - 37. Zápis proedl R. Rožec, kronikář obce

Sčítání lidu v roce 1930

V roce 1930 bylo sčítání lidu. Ze zápisu v kronice uvádím některé údaje:

• v obci je 332 obyvatel, z toho 313 Čechů a 19 Němců
• 1 osoba neumí psát, 8 osob je negramotných.